Minulý víkend se konal v Ostravě velký turnaj hráčů ročníku narození 2009 a mladší pro 16 celků. V Ostravě se sešla družstva nejen z Moravy a Čech, ale také ze Slovenska a turnaj měl tak mezinárodní punc. Všech 16 celků bylo rozděleno do 4 skupin náhodným losem a ve své skupině sehrál každý 3 utkání systémem každý s každým.
 
Ve skupině se naši hráči setkali na úvod turnaje s celkem ze slovenského Ružinova – Bratislava. Po 3 třetinách, kdy se hrálo v každé 12 minut (celý turnaj) si naše grupa připsala první důležité vítězství a body do tabulky po skóre 20:0. Ve druhém měření sil jsme se postavili celku Pardubic, který jsme taktéž od první minuty nutili vytahovat puk z jejich vlastní sítě velmi často a v závěru utkání si mohli zapsat do tabulky stav 22:1 a další body. Vše směřovalo k poslednímu utkání skupiny, kterému jsme přikládali také velké očekávání, protože pouze vítězové skupin se mohli ve druhém dnu turnaje utkat o místa na turnaji nejvyšší, a tak bylo třeba nezaváhat. Po vynikajícím přístupu našich borců a krásných hokejových okamžicích proti domácímu týmu Poruby opět mohlo v hledišti znít ze stran famózních děčínských diváků…. dneska, dneska Děčín vyhraje, či… my jsme doma všude. J Výsledek utkání 22:0 byl jednoznačný. S celkovým skóre 64:1 a 9 body v tabulce jsme postoupili do druhého dne jako zjevení turnaje do finálové skupiny TOP 4.
 
V druhém dni každý z nás věděl, že nyní přijdou velmi těžká utkání proti vítězům ostatních skupin, avšak stále v každém z nás plápolal oheň s myšlenkou, že dnes by to šlo. J V prvním utkání jsme změřili síly s dobře bruslícím a kombinačně zdatným celkem Frýdku-Místku a konečně byli i naši hráči nuceni sáhnout si kolikrát na dno svých možností. Avšak disciplinovaný, organizovaný výkon, dobré bruslení a kreativita týmu měla za následek první vítězství ve finálové skupině v poměru 12:6. Do druhého utkání jsme naskočili proti celku Karviné. Karviná předváděla ve skupině celkem slušný a „tvrdý“ hokej, avšak našim hráčům stačilo pár okamžiků, pár rychlých temp a již se skóre ubíralo směrem, který každého děčíňáka v ochozech musel těšit. Děčínští hráči svým výkonem soupeře naprosto deklasovali a nepřipustili ani na minutu, že by se měl nastolený výkon nějak měnit. Po závěrečném hvizdu rozhodčího a vítězství 23:1 jsme tak měli před sebou poslední utkání. V onom jsme vyzvali na steč kohouty z Olomouce. Nutno říci, že my dospělí už jsme věděli své, ale děti hrají hokej do poslední minuty, a tak se hnaly za posledním vítězstvím na tomto turnaji jako správné šelmy. Soupeř byl svým stylem, na který mi ze severních Čech nejsme moc zvyklí, velmi nepříjemný. Občas byly vidět v utkání zákroky, za které by se nemusel stydět ani nejtrestanější hráč extraligy, avšak často bez odezvy rozhodčího. V hráčích se mísily emoce a toto utkání nám dalo asi nejvíce ne po herní, ale po té psychické stránce, kdy se musíte udržet a nesmíte se nechat jednáním soupeře zlomit, protože to by znamenalo Váš konec. Chlapci a děvčata tlak vydrželi a mohli se po posledním hvizdu rozhodčího radovat z výhry 10:7.
 
Po předání medailí, poháru a focení čekala všechny po 2 dnech vyčerpávající činnosti ještě 450km dlouhá cesta domů na sever Čech, aby se druhý den vstávalo do školy a cestou v každém z nás zněla píseň, kterou speciálně pro turnaje složil tatínek jednoho z hráčů tohoto ročníku: 
„Dneska celý zimák tleská, malému týmu z hranic Česka. On modré (bílé) dresy má, repre se prý podobá, tak ať celý zimák tleská, dneska hrajou naše děcka. Medvěda ve znaku máme, sítě Vám tu roztrháme, jsme Labem kojení, k vítězství jsme zrození, tak ať celý zimák tleská, dneska hrajou naše děcka“. Tomu se říká láska ke sportu. J
 
HC Děčín reprezentovali: Veronika Ortová (brankářka), Jonáš Vaníček, Kevin Kváš, Stanislav Sanejstr, Šimon Šejc, Adam Svoboda, Roman Hynčica, Adam Pacovský, Martin Michálek, Alžběta Plachá, Jan Domes.