Ve druhé polovině ledna absolvovali trenéři HC Děčín Martin Luka a Jaroslav Hašek, kteří mají na povel starší žáky, trenérskou stáž ve švýcarském Zugu. Jak funguje jeden z elitních evropských klubů EV Zug, v čem se liší podmínky oproti Česku a co si ze stáže odnesl? Nejen o tom jsme si povídali s Jaroslavem Haškem.

Jardo, s Martinem Lukou máte za sebou trenérskou stáž ve švýcarském Zugu. V čem byla jiná oproti předchozím?
Stáž ve švýcarském Zugu byla jednou z mnoha, kterých jsem měl možnost se zúčastnit. Absolvoval jsem stáže ve Švédsku, Finsku, Dánsku a nyní podruhé ve Švýcarsku. Některé jsem absolvoval i v Česku, takže mohu porovnat, jak se pracuje s mládeží i dospělými hráči v různých zemích.

Jak vypadal den během takové stáže?
Program byl velmi podobný jako při předchozích stážích. Dopoledne probíhaly konzultace a diskuse s místními manažery, trenéry, nutričními specialisty a kondičními trenéry. Součástí byla i prohlídka zázemí stadionu – hráčských kabin, posiloven, tělocvičen, rehabilitačních prostor a dalších míst určených pro rozvoj hráčů. Odpoledne jsme sledovali tréninky všech kategorií, od nejmenších dětí až po dospělé. Program byl opravdu nabitý po celý den.

Co jsi říkal na zázemí klubu a tréninkové podmínky?
Navštěvoval jsem spíše kluby na elitní úrovni, takže podmínky pro trénink byly vždy výborné. Konkrétně v Zugu byly asi na nejlepší úrovni ze všech klubů, které jsem navštívil. S podmínkami v Česku se to nedá srovnávat – ať už jde o samotné zázemí, možnosti tréninku nebo testování hráčů.

Měl jsi možnost vidět i zápas domácích?
Ano, kromě tréninků jsem viděl i utkání kategorie U20 mezi domácím Zugem a Ženevou.

V čem se liší samotná práce trenérů oproti tomu, jak fungujeme u nás?
U nás v Děčíně trenér dělá v podstatě všechno sám – připravuje tréninky na ledě i mimo něj a po tréninku řídí také regeneraci (protažení, válce a podobně). V klubech na úrovni Zugu má každou oblast na starosti specialista, který se věnuje pouze své činnosti. Vše je samozřejmě vzájemně konzultováno.

Jaké rozdíly jsi zaznamenal v samotném fungování mládeže?
Tréninky byly velmi podobné těm u nás v Děčíně. Největší rozdíl byl v počtu dětí, měli jich výrazně více. Děti byly také velmi disciplinované, což je dáno výchovou a celkovou kulturou ve Švýcarsku.

Překvapilo tě tam něco konkrétního?
Překvapilo mě, že ze 160 dětí, které jsou v přípravce a bývají složeny ze dvou ročníků, mají za úkol vychovat do kategorie U16 pouze šest hráčů.

Co sis ze Švýcarska odvezl? Je něco konkrétního, co bys chtěl využít při trénování?
Poznamenal jsem si několik cvičení a her, které jsem už vyzkoušel i u našich hráčů. Celkově ale mohu říct, že samotná struktura tréninků je hodně podobná.

Splnila stáž tvoje očekávání?
Stáž jsem si velmi užil a doufám, že nebyla poslední. Trenér se musí neustále posouvat a učit se novým věcem, stejně jako hráči.

Děkujeme za rozhovor